Chaga

Chaga, známá také jako rezavec šikmý (Inonotus obliquus), je dřevokazná houba, která se vyskytuje především na listnatých stromech, nejčastěji na břízách. Tvoří dva druhy plodnic – nepohlavní a pohlavní. Po napadení stromu vytváří tmavé, rozpraskané výrůstky, které obsahují chlamydospory, tedy výtrusy. Tyto plodnice mohou přežívat mnoho let a dosahovat velikosti 10 až 35 cm. Jakmile strom začne odumírat, houba vytvoří druhý typ plodnice obsahující pohlavní spory (bazidiospory). Tento útvar může dorůst až několika metrů.

Chaga je původem ze Sibiře a její využití sahá tisíce let do minulosti. Znali ji již starověcí Mezopotámci, Egypťané i Číňané. Je zmíněna v čínském lékopisu Shen Nong Ben Cao Jing a byla využívána i významnými historickými osobnostmi, jako byl car Vladimir Monomach či Rasputin. O této houbě se zmiňuje také spisovatel Alexandr Solženicyn ve své knize Rakovina. Chagu používali i původní obyvatelé Japonska, Ainu, kteří z ní připravovali prášek k rituálním účelům, a dobře ji znali také severoameričtí indiáni.

V moderní historii začala být Chaga vědecky zkoumána v roce 1864 J. G. N. Dragendorffem v Petrohradě. Ve 20. století došlo k významnému posunu ve výzkumu této houby, kdy bylo podrobně analyzováno její složení a začaly se studovat její možné přínosy.

Chaga obsahuje množství bioaktivních látek, vitamínů a minerálů. Mezi její důležité složky patří melanin, triterpenové sloučeniny betulin a kyselina betulinová, které získává ze stromu hostitele.

Z pohledu tradiční čínské medicíny Chaga podporuje funkci jater (Gan), srdce (Xin) a sleziny (Pi). Posiluje imunitní systém a pomáhá tělu zbavovat se škodlivých látek.