Shiitake

Shiitake (Lentinula edodes, houževnatec jedlý, XiangGu – „voňavá houba“) patří mezi chorošovité dřevokazné houby. V přírodě roste na kmenech a pařezech listnatých stromů, především v Asii, kde je také nejvíce pěstována. Lze ji však pěstovat i v domácích podmínkách na polenech či speciálním substrátu.

Plodnice Shiitake mají šupinatý klobouk světle až tmavě hnědé barvy, s průměrem 5–12 cm. Houba má přibližně 3–5 cm vysoký třeň, pevnou dužinu a silné aroma. Díky tomu je oblíbenou přísadou do pokrmů, zejména v asijské kuchyni.

Historie a tradiční využití

Pěstování Shiitake má v Asii tisíciletou tradici. Japonské záznamy z roku 199 n. l. popisují, jak kmen Kyusuyů přinesl Shiitake jako dar japonskému císaři. V čínských historických spisech je houba označována jako „elixír života“. Texty z doby dynastie Sung (960−1127) popisují první pokusy o její kultivaci, což bylo v roce 1313 dále rozpracováno v textu od Wang Chenga, který specifikoval techniku pěstování.

Vědecky byla Shiitake poprvé popsána v roce 1877 M. J. Berkeleyem, který ji pojmenoval Agaricus edodes. Toto jméno zůstalo v platnosti až do roku 1976, kdy ji D. Pegler přiřadil do rodu Lentinula. Dnes se houba komerčně pěstuje po celém světě.

O Shiitake

Shiitake je někdy nazývána „královnou mezi houbami“ nebo „elixírem života“ díky svému bohatému složení. Obsahuje:

• Esenciální aminokyseliny
• Minerální látky
• Vitamíny skupiny B
• Provitamin D2
• Další bioaktivní látky

Podle tradiční čínské medicíny Shiitake podporuje „střed“ člověka, což znamená, že pomáhá trávicímu systému, konkrétně systému Pi (Slezina), který je zodpovědný za tvorbu energie Qi a krve. Ty jsou základem vitality a obranyschopnosti organismu. Houba má také tropismus k Fei (Plicím), což znamená, že pomáhá tělu připravit se na střet s vnějšími patogenními faktory.

MycoMedica Shiitake pěstujeme na speciálním substrátu složeném z pilin, organických pšeničných otrub, třtinového cukru a přírodního sádrovce, čímž se zajišťuje její vysoká kvalita.